NarutoLARP 2018


Cesta ninjy

Již brzy...
NarutoLARP 2017


Přízraky a démoni

Válka skončila, ale některé jizvy se nikdy pořádně nezhojí. I pět let po pádu Černého samuraje byla Země Bylin pořád sužována přízraky minulosti, které jí znemožňovaly užít si očekávané období míru: krajem se toulali bandité a renegáti, bojiště byly sužovány démony, které si nepřítel přivolal, a ve vesnici se šeptalo o záhadných zmizeních. Někteří je přisuzovali otrokářům, jiní démonům a třetí mluvili o záhadném kultu, který spřádal své plány. A do toho všeho se blížily chuninské zkoušky.

Na ty se přihlásilo nebývalé množství týmů z mnoha různých vesnic a jako doprovod dorazily i dvě skupiny chuninů, o nichž se proslýchalo, že jejich hlavním úkolem není jen dohled nad průběhem celé akce. A že se dohled hodil! Již v předvečer zkoušek, při vzpomínkovém obřadu za padlé, obyvatele vesnice přepadla tlupa démonů a jen díky přítomným shinobi všichni vyvázli s minimálními ztrátami na životech. A to byl teprve začátek, protože krátce na to se ukázalo, že démoni šíří svojí moc pomocí jakéhosi druhu prokleté pečeti, která jim postižené vydává na milost.

Také několik ninjů bylo pečetí postiženo jen díky jejich uvěznění a pokusům místního léčitele se podařilo alespoň některé zachránit. Zlí jazykové tvrdili, že důvodem pro řádění démonů je Yirai Yotsuki, dcera padlého Raikageho, která se za války podílela na zapečetění jejich pána a které byla mezi prvními postiženými. Jak se ukázalo, nebyly daleko od pravdy, neboť pozdější vyšetřování vedené dalšími shinobi z Oblačné ukázalo, že Yirai u sebe nosí Černou katanu, mocnou, ale prokletou zbraň Černého samuraje, která sama šíří nákazu a zároveň je vytouženou kořistí mnoha démonických válečníků.

Yirai se dařilo nějakou dobu unikat s pomocí jejího přítele a kolegy Yohirokiho, aby se nakonec ukázalo, že i on je démon v lidské kůži a snaží se jí celou dobu zmanipulovat k tomu, aby jej vysvobodila z jeho stavu. To také, nakonec udělala a pomocí zapovězené techniky do světa vypustila nejen jej, ale dokonce samotného Černého samuraje, jehož schránku ji démon ukradl. Trest za její přestupky jí nakonec neminul a zlomenou dívku si odvedl Raikage, její strýc. Rada vesnice ji odsoudila k smrti. Poprava byla neveřejná a mocná katana opět zmizela z povrchu zemského.

Démonickou nákazu se nakonec podařilo statečným shinobi, i díky oběti ninjů z vesnice Horkých pramenů, vykořenit a těch několik zplozenců, co boje přežilo, uteklo daleko za hranice Země Bylin. Ale zatímco probíhaly tyto boje, v okolí vesnice se zvyšovala aktivita tajemného kultu, který se zaměřoval na lov elementálů, kteří se zde před lety usídlili. Několik shinobi hlásilo setkání s podivnými muži jménem "Dobrý den" a "Špatný den", kteří se potloukali po okolí živelných věží a kteří s kultem očividně spolupracovali. Celý komplot a všechny zapojené se nepodařilo odhalit, ale cíl jejich činnosti nakonec vyšel najevo.

Tajemný kult Jashina se totiž pokoušel vytvořit dalšího posla smrti, nesmrtelného shinobiho schopného vládnout všemi živly a s jeho pomocí rozsévat zkázu ve jménu svého pána. Bohužel se jim nepodařilo získat ideální tělo a jejich výtvor byl proto nestabilní a zničil sám sebe ve velkolepém výbuchu. Jen statečná oběť Rinnese Sarutobiho zamezila tomuto válečníkovi, aby s sebou vzal větší část Dirugakure. Oba se střetli před branami v souboji, jakému dlouho nebude rovno, ve střetu dvou mistrů všech živlů a Rinnesova oběť umožnila evakuaci civilistů. Výbuch si, krom života statečného starého ninjy,vzal část hradeb a způsobil požár knihovny.

Otrokáři a bandité byli taktéž zcela zničeni. Skupina ninjů našla jejich tajný opevněný tábor a doslova jej smetla z povrchu zemského, s minimálními ztrátami na životech civilistů. Jedna ze zachráněných měla přitom pro chuniny z Lisotvé cennou stopu, která je nakonec podle všeho dovedla k nalezení dlouho hledané Sarady z klanu Uchiha. Okolnosti celé záchrany jsou nejasné, ale podíleli se na ní prý všichni přítomní shinobi z Konohy. Zachráněnou Saradu tajně propašovali zpátky do Země Ohně, kde byl její návrat po několika týdnech slavnostně ohlášen. Po půl roce Konohamaru odstoupil z pozice Hokageho a vlády se ujala dávno vybraná nástupkyně.

A co dál se stalo?
  • Chuninské zkoušky proběhly úspěšně a svět shinobi získal nově povýšené bojovníky, ač závěrečný turnaj pošpinila vražda významného boháče z Konohy rukou listového genina.
  • Obchodníkovi Andoryu Ponhiki se podařilo získat nárok na dědictví čajovníka (a nukenina) Danimaru Naara, ale šeptá se o tichém společníkovi, kterému odvádí část zisku.
  • Vůdce otrokářů byl zajat a odveden do Kamenné, kde byl podroben soudu.
  • V kraji se prý objevil potomek renegáta Orochimaru a stal se zdrojem sporů mezi Zvučnou a Travní vesnicí. Uprchnul a jeho osud je neznámý.
  • Osvobozeného Černého samuraje se pokusila polapit jednotka Anbu, ale byli pobiti (šeptá se ale o ninjovi, který jej nalezl a mluvil s ním).
  • Při broskvové slavnosti ve vesnici Yaka Mura prý legendární Momotaro požehnal obětované ovoce, které posilovalo na těle ty, kteří je snědli.

Fotogalerie

Fotogalerie 1 (Birinjin)

Další materiály

Plakáty zde a zde.
NarutoLARP 2015


Krvavé řeky

Válka se vrátila. Armády Černého samuraje překročily hranice Země větru a Země kamene a střetly se silami spojených vojsk shinobi pod velením pěti Kage. Vesnice Dirugakure ležící v relativním zázemí mezi oběma napadenými zeměmi byla určena jako stanoviště záložní, sedmé divize spojeneckých sil, složené především z geninů a mladých chuninů. Jejich úkolem bylo chránit zásobovací cesty, starat se o raněné a zabraňovat diverzním akcím samurajových spojenců.

Sedmou divizi vedl sám Raikage Rakurai, velitel spojeneckých sil. Proč tomu tak bylo, tušil málokdo - snad aby dával pozor na svoji dceru, jediného potomka. Znamenalo to ale velký tlak na mladé shinobi, kteří spadali pod jeho velení, neboť Raikage měl vždy vysoké nároky a nespokojil se s málem. Své svěřence hnal dvojnásobnou rychlostí, což se vyplatilo, protože jen díky jejich brzkému příchodu do vesnice byli schopni zabránit jejímu obsazení žoldáky ze Zvučné a zahasit včas požáry, které založili.

Následující dny se vlekly v napjaté rutině. Trénink, lov samurajských přisluhovačů, včetně několika nebezpečných nukeninů, zajišťování zásobování vesnice a hlídkování na hranicích, výcvik uchazečů do medi-corps, oprava opevnění. Jedna zdánlivě nudná činnost stíhala druhou. Mezi nejzajímavější události bylo dopadení nukenina vládnoucího legendární zvučnou rukavicí, objevení Hotto Hyoko, jinchuriki uprchlé z Mlžné vesnice, kterou nakonec ale mlžní shinobi přemluvili k návratu, anebo dosud nevysvětlené zmizení velvyslankyně z Deštné. Říkalo se také, že se podařilo objevit katanu, která patřila samotnému Dračímu císaři. Vše provázelo soustavné hledání možných zrádců mezi členy sedmé divize.

Raikage pomocí své mocné techniky Létající bůh hromu cestoval na bitevní linie a zpět a přinášel zprávy o výskytu Černého samuraje, který jakoby sám také létal z místa na místo. Linie však držely. Vše se zkrátka zdálo ubíhat předpokládaným směrem, až do okamžiku, kdy jedna z hlídek přinesla zprávu, že na hranici Země Bylin objevili opevněný samurajský tábor, který jako by vyrostl ze země.

Raikage nakázal vyrobit velké množství výbušnin a spolu s celou sedmou divizí podnikl odvážný útok na tábor. Pod rouškou bouře, kterou Raikage přivolal, shinobi ležení podminovali a nakonec jej vyhodili do povětří. Radost z vítězství jim ale překazil příchod samotného Černého samuraje, který v boji porazil Raikageho. Ten před svou smrtí ještě stihnul přenést sedmou divizi zpět do bezpečí vesnice. Tam byl poté v podzemní hrobce provizorně pohřben a vstup do hrobky zapečetěn.

Bylo zřejmé, že zvláštní oddíly samurajské armády proklouzly mezi liniemi a hodlají udeřit na síly shinobi zezadu. Netušil však, že někteří ze sedmé divize se s ním už dříve střetli a spolu s knihovnicí Guresu Shisho už dlouho zkoumali způsob, jak jej zbavit jeho proklaté zbroje a získat šanci na jeho porážku. Zatímco probíhaly přípravy na závěrečný boj, stalo se mnoho dalších událostí hodných zaznamenání.

Především na vesnici zaútočili mrtví vyvolaní kultem Jashinistů, kteří byli očividně ve spojení se samurajskými vojsky. Dokonce pomocí zapovězené techniky Edo Tensei oživili samotného Rakuraie, jehož tělo z podzemní kobky vyzvedl neznámý zrádce. Jejich rituály se podařilo rozvrátit a členové sedmé divize dokonce osvobodili mnicha z Řádu Milosrdenství, kterého jashinisté nutili otevřít Shinigamiho hrobku, a démonického kováře, který koval pro samuraje smrtící zbraně.

Několik shinobi získalo požehnání elementálů v kraji sídlících už od příchodu Dračího císaře. Ve vesnici se objevil a svou pomoc nabídnul Raiden, nevlastní bratr Raikageho Rakuraie, který byl do té doby považován za nukenina. Trojci ninjů z Listové se podařilo najít cestu na bájnou horu, kde uzavřeli smlouvu s místním opičím lidem, kteří je naučili cestám mudrců, jejich bojovému umění a dokonce je následovali do boje. A ve spolupráci mezi písečnými a kamennými ninji byla odhalena prastará technika Mudrce šesti cest, která obnovovala chakrové proudy v těle.

Před samotným útokem nepřátelských vojsk se sedmé divizi pod vedením Rinnese Sarutobiho, velitele ninjů z Dirugakure, podařilo několik diverzních akcí. Vyhodili do povětří jednu z velkých přehrad, která smetla část samurajských oddílů, zničili prokletou Knihu zvučných technik, kterou jim zvědové podstrčili do knihovny a také podminovali přístupové cesty.

Oslabené síly Černého samuraje se nakonec podařilo sedmé divizi rozprášit, ale boj se samotným vůdcem armád si vyžádal mnoho životů. Ke zničení jeho zbroje přispěl čajovník Danieru, který se ukázal být nukeninem jménem Danimaru Naara, bývalým spojencem samurajů. Pomocí stínových technik nakrátko soupeře spoutal a umožnil tak ostatním použít živelné techniky, které brnění roztříštily. Zaplatil za to však životem.

Černá katana vzala ještě mnoho životů, včetně knihovnice Guresu Shisho, která se pološílená zármutkem a touhou po pomstě pokusila Černého samuraje zapečetit. Nepřítel shinobi ale nakonec padl a v nastalém chaosu jeho tělo i zbraň zmizely. Důležité ale bylo, že válka byla takřka u konce.

Fotogalerie

Fotogalerie 1 (Grace a Nessa)
Fotogalerie 2 (Michal)

Další materiály

Plakát zde.
NarutoLARP 2014


Cesta Milosrdenství

V roce po konání posledních chuninských zkoušek se situace ve světě shinobi povážlivě zhoršila. Na jihovýchodě Země Kamene se intenzivně bojovalo a velkou část kraje zabral tajemný Dračí císař, mocné stvoření, které se teprve před několika měsíci osvobodilo z chrámu na severní hranici Země Bylin a během krátké doby už disponoval početnou armádou ještěřích mužů a zotročených elementálů. Lesy, pastviny i vesnice v širém okolí navíc terorizoval divoký Shinigami, svévolné stvoření posedlé chaosem a ničením a kdesi se skrýval i Černý samuraj, velká hrozba pro svět shinobi.

Pět Kage vážně zvažovalo zrušení dalších zkoušek, ale nakonec se je rozhodli uspořádat, jako důkaz jejich pevného spojenectví. To totiž dostávalo vážné trhliny, protože nikdo se příliš nehnal pomoci Vesnici Skryté v kamení v boji s Dračím císařem a většina byla zdrženlivá i v případě možného střetu s kompanií Černého samuraje.

V době zkoušek, které nakonec Země Kamene zcela bojkotovala, se v Dirugakure pohyboval tajemný mnich Quan-Chi, který se nakonec ukázal být hybatelem odporu vůči Dračímu císaři. Někteří z ninjů s císařem byli ochotni vyjednávat, protože sliboval pomoc proti samurajům, ale po té, co začal své území rozšiřovat na jih do Země Bylin a spálil pohraniční vesnici Yaka Mura a po té, co Země Kamene nabídla tučnou odměnu, karta se obrátila.

Skupina geninů s Quan-Chim se pokusila o bláznivý a odvážný útok na jeho palác, o kterém tušili, že se musí nacházet blízko severní hranice a o kterém doufali, že bude otevřen k bodnutí do zad, protože ze strany Země Bylin se Císař necítil ohrožen. Za cenu několika životů se jim tento kousek podařil a Dračí císař byl poslán zpátky do světa, ze kterého přišel. Mrtvý.

Ctihodný Quan-Chi poté na oplátku pomohl pomocí mnišské techniky spoutat Shinigamiho, jehož moc rostla, jak se postupně osvobozoval od zbytků pečeti, která jej dříve věznila. Ninjové jej chytili do pasti v jeho vlastní hrobce a porazili. Jednou z kořistí těchto manévrů byla legendární čepel Kubikiribocho, kterou kdysi démon smrti získal a poté ukryl, neboť se mu vrátila jeho mystická flétna.

Tento ročník zkoušek se nakonec zdál být úspěšným, ale všechnu slávu ze jmenování nově povýšených pokazila tragická zpráva ze Země Železa. Černý samuraj se svými podporovateli zorganizovali masovou vzpouru a následně popravili všechny představitele předchozího režimu. Země byla pevně v jeho rukách a on se rozhodl vést ji do války proti shinobi.

Fotogalerie

Fotogalerie 1 (Grace)
Fotogalerie 2 (Nessa)

Další materiály

Plakát zde.
NarutoLARP 2013


Trojí zlo

Přichází čas dalších chuninských zkoušek. V třiceti letech po neslavné Dni Rudé řeky vztahy mezi vesnicemi značně ochladly a zkoušky konané na neutrálním území v Zemi Bylin jsou jedním z mála způsobů, jak udržovat alespoň zdání míru v této napjaté době.

Do Dirugakure no Sato se sjíždějí týmy geninů z Pěti velkých zemí, aby se pokusili získat své povýšení a zároveň ukázali sílu své vesnice. Při uvítacím rituálu si zástupci vesnic na znak vzájemné úcty a důvěry vyměnily dary, relikvie z dávných bojů a na pokyn starostky Keito byly zkoušky zahájeny. Vzhledem k napjaté atmosféře na místo dorazila i skupina samurajů ze Země Železa, aby celou událost dozorovala a v případě potřeby hasili vzniklé spory.

První část zkoušek, testy a doplňující otázky, proběhly bez větších problémů, ty čekaly teprve až na druhou fázi, tedy test práce v terénu a schopnosti plnit zadané mise. Úkolem zkoušených bylo, jako už tradičně, sehnat dva svitky a pět klíčů, pomocí kterých se dostanou do Věže pěti prvků, kde měla být druhá fáze zakončena a tady se zdál být první zádrhel, neboť Klíče Země nebyly nikde k nalezení.

Zatímco mladí shinobi propátrávali krajinu a plnili mise, otřáslo vesnicí několik zemětřesení a brzy se začaly šířit poplašné zprávy ze severní hranice o zjevení nepřirozených úkazů, poslů pěti živlů. Zvědavost a snaha prokázat své kvality přivedla skupinu geninů ke zdroji tohoto dění, prapodivného chrámu uhnízděného v kráteru, jakoby spadnul z nebes. Nedokázali přesně popsat, na co zde narazili, ale poselství bylo jasné. Bylo to mocné a uniklo to na sever.

Užitečným zdrojem informací a pomoci se ukázali být dozorující samurajové, kteří využili kličky v pravidlech, která zakazovala zkoušeným hledat pomoc u ninjů mimo zkoušky. Jejich náklonost nebyla ale zadarmo a i když si to nikdo zpočátku neuvědomil, vše bylo součástí velkého plánu získat jednotlivé relikvie, se kterými letos zástupci vesnic na zkoušku přijeli. Ty totiž byly součástí zbroje Černého samuraje, rebela, který byl původcem Dne Rudé řeky.

Ovšem plán samurajů teprve spěl ke svému završení, když skrze informace od nich a jednoho místního nukenina genini zjistili, že Klíče Země se nacházejí v jedné z místních prastarých hrobek a že pečeť se dá prolomit pomocí techniky vytesané do jednoho z místních obelisků. Hromadná výprava mladých ninjů pečeti prolomila a klíče získala, zároveň tak ale do světa vypustila zákeřného a divokého shinigamiho, kterého nebyli schopni zastavit. Kdo a proč umísti klíče na takové místo, nebylo doposud zjištěno, navzdory intenzivnímu vyšetřování ze strany Dirugakure.

V noci po této události přišla třetí rána. Samurajové shromáždili všechny kusy zbroje Černého samuraje, která byla ve skutečnosti jeho vězením. Po své porážce byl do zbroje zapečetěn a její díly byly rozděleny mezi vesnice, a neměly nikdy být opět složeny. Dlouholetá manipulace ze strany podporovatelů tohoto zlosyna však vytvořila příležitost, které se bezohledně chopili, a s pomocí nic netušící knihovnice pečeť při rituálu prolomily. Černý samuraj se vrátil zpět k životu a nebohá knihovnice byla jeho první obětí.

Ve stejnou noc se samuraj pokusil podmanit si shinigamiho, ale zesláblý dlouhým vězením, nebyl schopen podrobit si divoké a nebezpečné stvoření a ustoupil do lesů. Ninjové pěti zemí byli upozorněni a vyrazili na lov, zatímco v Diru se schylovalo ke třetí fázi. Průběh turnaje ale narušil velkého množství banditů vedených samurajským oddílem, kterým se podařilo vytvořit průlom. Černý samuraj se rozhodl ze smyčky, která se okolo něj měla stáhnout, uniknout neočekávaným směrem, tedy skrz opevněnou vesnici.

Tento manévr se mu nakonec povedl a zanechal za sebou spálené trosky mnoha domů a nespočet mrtvých, včetně nemalého počtu geninů, kteří se mu pokusili odvážně, ač bláhově, postavit do cesty. Chuninské zkoušky tak poznamenala krev padlých a tři velká zla, která si během několika dní našla cestu do světa.

Fotogalerie

Fotogalerie 1 (Grace)
Fotogalerie 2 (Mehu)
Fotogalerie 3 (Veverka Nordsson)

Další materiály

Plakát zde.
Dávná minulost



Doba Mudrce Šesti cest

Válka přetrvává. Ze všech věcí je tato jistá, ač jsou nejstarší dějiny našeho světa stále ještě jinak z velké části překryté rouškou tajemství. Netušíme, odkud lidé přišli a kam kráčí, víme však, že jejich cesta, je cesta věčného boje, koloběhu utrpení, nenávisti a snahy o nápravu. Válka zde byla před vznikem ninjutsu a bude zde i když poslední z shinobi zmizí z tváře světa. Bude tu, dokud budou lidé.

Tradiční osobou označovanou za původce ninjutsu je Mudrc Šesti cest, moudrá, mocná a enigmatická postava, které se mimo jiné přisuzuje i probuzení plamene chakry v běžných lidech. Tyto domněnky byly potvrzeny díky jeho vlastnímu poselství, které přesáhlo věky, stejně jako komplotu jeho matky, legendární Králičí bohyně, která se na konci Čtvrté války pokusila znovu ovládnout svět.

Zdá se, že Kaguya, Mudrcova matka, byla prvotním zdrojem chakry, díky které měla nesmírnou, prakticky božskou, moc. Tuto chakru získala, když snědla plod posvátného stromu, který podle pověstí vyrostl na krvi padlých, prolité v nekonečných a chaotických bojích toho věku. Zdá se, že si svoji moc nárokovala do té míry, že když se její dva synové narodili se stejnou silou, začala se užírat závistí, která nakonec vyústila v pokus o zabití jejích vlastních potomků. Ti ji nakonec porazili a uvěznili a rozhodli se moc chakry využít k šíření dobra mezi lidmi.

Na této myšlence Mudrc vybudoval ninshu, víru v to, že chakra má lidi propojovat. Svoji moc využil k tomu, aby probouzel plamen chakry ve všech lidech. Bojechtivost je ale v lidském rodu příliš hluboce zakořeněna a tak, když lidé zjistili, že se chakra může používat jako zbraň, obrátili se opět proti sobě. Poselství ninshu bylo ztraceno, ale šíření chakry už nemohlo nic zastavit.

Období válčících států

Válka přetrvala. Z nositelů chakry se stali ninjové, elitní válečníci soustředění do myriády klanů, které se nechaly najímat na špinavou práci. Ta byla sice hlavním zdrojem jejich příjmů, ale také pramenem koloběhu bolesti a nenávisti, ze kterého se jen těžko mohly vymanit. Uzamčeni ve světě nekončících konfliktů, ninjové žili jen pro boj a z jejich konkurentů se rychle stali nepřátelé na život a na smrt, navzdory tomu, že se často střetávali v bojích za cizí věc.

Nejmocnější z klanů byly Senju a Uchiha, jejichž vzájemná nenávist měla prý kořeny už v dobách Mudrce, neboť zakladateli těchto klanů byli jeho dva synové, mezi kterými vládl rozkol o dědictví. Tato antipatie byla přiživována častými střety, neboť ve chvíli, kdy si některý z vládců najal jeden z těchto klanů, musel si jeho protivník najmout druhý, nebo čelit takřka jisté porážce. Střety a mrtvými, které byly jejich oběťmi. Mnoho z padlých bylo přitom ještě dětmi, protože žádný z klanů si nemohl dovolit oslabit své řady byť jen o jediného bojovníka.

Teprve, když se stali vůdci klanů Madara Uchiha a Hashirama Senju, byl tento spor, přinejmenším na čas, uzavřen a to navzdory krvi, která i mezi těmito bojovníky ležela. Hashirama byl vizionář, který Madaru strhnul k realizaci jejich dávného společného snu - vybudování společného útočiště, v němž budou moci mladí shinobi vyrůstat bez nutnosti od nejmladšího věku čelit smrti. Útočiště, které jim zaručí šťastné dětství a které bude pilířem míru mezi zeměmi.

Období vesnic a Velké války

Válka ale přetrvala. Navzdory tomu, že se Hashiramův sen proměnil ve skutečnost a vznikla první ze skrytých vesnic, Konohagakure no-sato, mír ve světě nezavládnul. V následujících letech se jednotlivé klany postupně koncentrovaly do podobných různě velkých vesnic, které jejich dětem zajistily bezpečnost a země se stabilizovaly, ale aby mohly vesnice vzkvétat, potřebovaly zdroj příjmů. A co jiného mohli shinobi nabídnout, než své bojové schopnosti?

Nemůžeme novému věku upřít pokrok a jisté je, že v následujícím staletí se ninjové proměnili z válečníků ve specialisty, schopné pro své zaměstnavatele plnit širokou škálu úkolů. Běžné obyvatelstvo se na ně mohlo obrátit pro ochranu a vévodové zemí nemuseli uzavírat smlouvy s jednotlivými klany, ale počítat s podporou konkrétní vesnice zavázané službě jejich zemi.

I tyto roky jsou ale poznamenány konflikty. Ty nejsou setrvalé, ale o to intenzivnější a často s krutými následky jak pro shinobi, tak pro civilisty. První z těchto válek, také zvaných Světové války shinobi, propukla nedlouhou po ustanovení Pěti velkých vesnic a to navzdory mírovým snahám prvního Hokageho. Vyrovnanost sil nově vzniklých vesnic vtáhla země do vleklých bojů, které vyústily v devastaci krajiny a vyčerpání lidí a nakonec příměří, které pomohlo vytýčit hranice mladých zemí.

Druhá válka následovala asi o dvacet let později. Větší část bojů probíhala na území menších zemí, které se začaly formovat na hranicích pěti velkých států a jejím výsledkem bylo mimo jiné osamostatnění těchto krajů a počátek jejich nevraživosti vůči svým větším sousedům. Tato nevraživost byla mimo jiné i kořenem Třetí války, která se rozhořela o další dvě desítky let později a byla mnohými považována za nejhorší ze všech. Pohraniční potyčky s menšími zeměmi byly jiskrami, které zažehly požár nebývalé síly a krutosti a zanechaly svět vyčerpaný a zdevastovaný.

Čtvrtá válka a Unie Shinobi

Válka přetrvala. Navzdory krutostem a bídě Třetí války, po které se Pět zemí zavázalo ke snaze udržovat mír za každou cenu, válka nevymizela ze života lidí, ať už jako zlá vzpomínka, nebo jako hrozba vznášející se v budoucnosti.

Čtvrtá válka byla ze všech nejzvláštnější, neboť spojila všechny velké shinobi národy proti jednomu nepříteli, i když jeho pravá identita byla skryta pod mnoha vrstvami intrik, táhnoucích se mnoho staletí do minulosti. Prvotní válku vyhlásila shinobi světu organizace Akatsuki, původně vedená Nagatem. Ten byl ovšem manipulován tajemným Tobim, který se později označoval za Madaru Uchihu, aby byl nakonec odhalen jako Obito Uchiha, o kterém se myslelo, že padnul v boji.

Samotný Obito byl ale také jen loutkou skutečného Madary. Stejného Madary, který uzavřel mír s Hashiramou Senju a založil první skrytou vesnici. Prokletí nenávisti, které bylo zdrojem moci Uchihů jej nakonec pohltilo a on se pokusil v několika bojích se svým největším rivalem vesnici ovládnout. Byl ale poražen a považován za mrtvého. Podařilo se mu ovšem přežít a zosnovat plán, díky kterému se navzdory smrti stářím vrátil v plné síle a v nejlepším postavení ovládnout svět.

Netušil však, že i on sám je ve skutečnosti jen nástrojem. Skutečným loutkařem v této hře byla samotná Králičí bohyně, která se připravovala osvobodit ze svého vězení a znovu ovládnout svět. Nakonec byl i tento nepřítel ale poražen a shinobi stáli na prahu nové éry míru. Ten měla mimo jiné hájit nově vzniklá Unie, spojenectví všech národů, které mělo předcházet válkám, pomoci rozdělovat zakázky a řešit konflikty mírovou cestou. K pěti velkým zemím a Zemi Železa se brzy připojilo mnoho dalších menších států.

Konec dlouhého míru

Během padesáti let po čtvrté válce žily jednotlivé vesnice v míru. Po válce bylo nutno věnovat mnoho energie do obnovy vesnic a zdevastované krajiny - práce bylo mnoho a všechny vesnice přitom byly velmi oslabeny. Odměny za splněné úkoly se vyšplhaly vysoko a v duchu navázané spolupráce přitom úkoly často plnily týmy složené ze shinobi z různých zemí. Byl to čas důvěry, prosperity a rozvoje. Nic ale netrvá věčně a po období prosperity vždy přichází období pádu

Nejdříve ubylo zakázek - vesnice obnovily svoji moc a úkolů přitom ubylo. Zakázky, které přicházely, byly rozdělovány těm nejlepším z nejlepších a do vztahů mezi skrytými vesnicemi se opět vkrádala konkurence. Hlavní komplikací se ovšem zdáli být samurajové ze Země Železa. Byli to oni, kdo díky předvedení své síly ve Čtvrté válce získávali na prestiži a díky tomu i vzrůstal zájem o jejich služby.

Nedostatek zakázek a narůstající ekonomická síla samurajů začala mezi vesnicemi vyvolávat první rozepře a potyčky. Nikdy ovšem nešlo o nich drastického. Vždycky se jednalo pouze o pouliční rvačky, nebo hádky během vykonávání úkolu. To se ovšem změnilo během události, jež je doposud známa mezi ninjy jako "Den rudé řeky".

S narůstající silou samurajů, rostla i v srdcích některých z nich jejich arogance a závist vůči ninjům. Jednoho dne se samuraj jménem yamukoichi hakke, rozhodl pro drastický krok. Během úkolu, na který si, zcela nevědom možných následků, najmul jeden z lordů tým ninjů i samurajů, se tyto dva týmy setkaly v hluboké rokli, kam pronásledovali nukenina jménem Shitzu. A zde Hakke pozvedl svou zbraň proti nic netušícím spolubojovníkům - ninjům, protože měl za to, že jejich čas je u konce a už se jen samurajům překáží. Roklí se toho večera valila rudá řeka krve.

Hakke nebyl jediný kdo takto smýšlel, a tento útok vyvolal mezi samuraji rebélii a několik stovek jich v tom čase sběhlo na jeho stranu. Začal vleklý boj a během něj padla spousta ninjů i samurajů, jak věrných, tak vzbouřenců. A během několika měsíců, během boje v lese krve, nakonec zemřel i yamukoichi hakke samotný. Podivná rebelie v řadách samurajů byla potlačena a bojovníci v železné zbroji přísahali, že nikdo takový již z jejich řad nevzejde. Ovšem škoda byla již napáchána.

Mezi ninjy zavládla nedůvěra. Vesnice začaly mezi sebou soupeřit a bojovat o jednotlivé zakázky mocných lordů. Během zbylých let, přerostl tento spor o bohatství v nefalšovanou studenou válku. Takové události jako byly chuuninské zkoušky, diplomatická jednání a podobné věci, musely být garantovány vesnicí, která nebyla na straně nikoho.